Deštivou neděli si vybral na pořádání dalšího Céčka kategorie U15 badmintonový oddíl ze Šumperka. Turnaj nakonec nebyl v Šumperku, ale v nedalekém Rapotíně. Hala je zde pěkná, slušné zázemí, skvělý bufet a až se domaluje čtvrtý kurt, bude zde velice milé badmintonové zastavení. Z pardubických hráčů vyrazili: Déňa Valentová, Anetka Šverclová, Barča Kulhánková, Vojta Havlíček, Adam Burget, Pavel Jeništa a Vojta Mihalik. Když to vezmeme postupně.
Vojta Mihalik, se dost dlouho ještě nemohl probudit a jeho rozvážný pohyb na kurtu zpočátku nestačil. Ale když trošku přidal, hned to bylo daleko lepší. A v tom má Vojta největší rezervy, musí trochu (občas i trochu víc) přidat v pohybu. O to překvapivější jsou v jeho hře skutečně nečekaně přesné údery, vymazlené dropy, křížové kraťasy atd. Ale pořád platí, že se nejprve musí k míčku dostat včas.
Anetka se zlepšuje turnaj od turnaje, a je až neuvěřitelné, jaký pokrok udělala za poslední rok. Největší rezervy vidím v koncentraci a ve větší úderové jistotě. Stále střídáme velice kvalitní hru s méně kvalitní. V pohybu musí klást větší důraz na start, ne abychom nejrychleji běželi až při vlastním úderu, ale naopak.
Déňa se mně moc líbila v Holicích, kde z ní sršela velká chuť bojovat o každý balónek. Tady v singlu, v zápase s pozdější vítězkou Luckou Skařupovou, vydržela vždy pouze část setu v plné koncentraci a je to škoda, protože šance by zde byla. Za poslední rok se určitě hodně posunula nejen v deblech, ale i v trochu neoblíbeném singlu, takže bych se příště určitě nebál se do toho opřít naplno a možná se bude sama divit, kam by to až mohlo vést.
Barča sehrála také s Luckou Skařupovou výsledkově podobný zápas jako Déňa. Nasazení bylo během celého zápasu výborné, ale je nutno zapracovat na útočně hře. Neustálou hrou do zadní části kurtu v druhých polovinách setů se hráčky kalibru Lucky Skařupové porážet nedají. Ale myslím, že herně se stále přibližuje lepším hráčkám, což je velice pozitivní. Vojta ukázal, že už dokáže zvládnout i těžké utkání, několikrát sehrál velice dlouhé a kvalitní výměny a v celém turnaji zaslouženě zvítězil. V párovkách nás pořád trápí nepřipravená raketa v přední části kurtu. Ale celkově opět velký posun kupředu.
Pavel začíná po dlouhém zranění nabírat svoji sílu a je to znát. Smeče získávají na razanci každým turnajem. Když se k tomu přidá i velká úderová jistota, musel i Vojta přiznat, že nejtěžší zápas hrál právě s Pavlem.
U Adama bylo znát, že není zdravotně na 100 % v pořádku a chvilkama to byl hodně utrápený výkon. O to víc se cení každá jeho výhra, škoda smolné koncovky s Glacem (22:20 ve 3. setu). Když se daří, dokáže vyhrávat každý, ale zkuste to, když Vám to nejde :). A Adam opět potvrdil, že bojovat umí.
Aby to celkově nevyznělo moc negativně (u všech se snažím spíše hledat slabiny) je nutno konstatovat, že z celkových 16 medailí se Pardubice podílely na 13. Z pěti disciplín bereme zlato ve čtyřech. A to je samozřejmě na velkou pochvalu :). Takže všem gratuluji a děkuji za vzornou reprezentaci oddílu a města. MaK.
