Ve čtvrtek 26. 9. vyrazila sedmičlenná pardubická výprava do chorvatského Záhřebu. Na cestu se podařilo zapůjčit velké devítimístné auto, což bylo super, díky Tomáši. Řízení se s bravurou sobě vlastní ujal Vlastík Burget a zvládl ho, jak jinak než na jedničku s hvězdičkou. Dalšími účastníky zájezdu byla Katka Havlíčková, moje maličkost a hráči Denisa Valentová, Barča Kulhánková, Vojta Havlíček a Adam Burget. V Záhřebu jsme se ubytovali ve čtvrtek večer a v pátek ráno jsme po desetiminutové cestě dorazili do haly. Hala měla 9 kurtů (nalajnované lepicí páskou) a dvě velké tribuny, takže pohodlné zázemí pro všechny. Pořadatelé byli, stejně jako v Opatiji, v úplné pohodě :). Turnaj se zahájil tradičně mixy. Vojta s Barčou měli volné kolo, tak do hry šli Déňa s Adamem. První kolo proti maďarské dvojici Ádám Balogh/ Etelka Karalyos zvládli v pohodě, ale kolo druhé proti pozdějším finalistům, bulharské dvojici Stanimir Terziev + Tsvetina Popivanova neodehráli moc dobře a hladce prohráli. Barča s Vojtou porazili v kole druhém skotskou dvojici Callan Short/ Vibha Raman ve třech setech, ale v boji o čtvrtfinále prohráli s Rumuny Dinu Pandele/ Iasmina Bugarsch také ve třech setech. V singlech je to hodně o štěstí, koho vám zrovna nalosuji. Všichni, kromě Barči, dostali do skupiny jednoho silnějšího protihráče, takže do pavouka se probila pouze Barča. V kole prvním měla volný los a ve čtvrtfinále se o medaili utkala s ruskou Galinou Lisochkinou. Bohužel Rusové vždy patří k těm lepším (finále bylo soubojem dvou Rusek) a bylo tomu i tentokrát. Po slušném zápase Barča prohrála 21:11, 21:12. Nejvíce se nám dařilo v párovkách. Bára s Déňou nejprve v pohodě přehráli maďarskou dvojici Eszter Nagy/Zsófi Szabó, aby pak v 22:15 h. sehráli nádherné utkání proti později stříbrným Kátě Osladilové a Yoaně Yordanovové. Zápas trvající 43 minut rozhodly dvě chyby našich za stavu 20:20 ve třetím setu. Velká škoda, medaile byla hodně blízko, ale holky na sebe můžou být hrdé, byl to opravdu krásný zápas a to u dívčí čtyřhry často napsat nemohu :). Adam s Vojtou využili poměrně rozumného losu a po prvním volném kole v tom druhém porazili dvojici Christos Georgiou/ Andrei Sokolov. V kole třetím sehráli emočně vypjaté utkání s bulhary Denislav Ivanov/Georgi Katerov. Hlasité povzbuzování všech aktérů provázelo úplně celý zápas. Přes jižanskou povahu Bulharů (i Vlastík na tribuně musel několikrát vstát 🙂 se nakonec radovali naši. A to znamenalo jediné: “Máme vytouženou medaili”. V nedělním semifinále se nám už tolik nedařilo, a s hratelnou, opět bulharskou dvojicí Yavor Hristov/Aleksandar Tsitselkov kluci prohráli 17-21, 21:23. Škoda, že ve vypjaté koncovce druhého setu hlavní rozhodčí (Bulhar) dovolil výměnu míčku, což naše trochu rozhodilo.
Celkově bych turnaj hodnotil velice pozitivně, kromě jednoho mixu všichni podali výborné výkony a získaná medaile je hodně cenná. Navíc holkám chyběly k medaili pouze dva míčky. I ve srovnání s ostatními českými hráči jsme patřili k nejlepším. Určitě je fajn takto zpestřit turnajový plán, protože přinese dětem další náboj do trénování. A tam je také nutno hledat cestu k dalšímu zlepšování :). Všem moc děkuji a hráčům gratuluji k výborné reprezentaci klubu i České republiky. MaK.