Letos se nám Mladkov o týden posunul. Konal se úplně poslední týden prázdnin, abychom o týden později (alespoň co se týče hráčské většiny) mohli příjemně vyčerpaní usednout do školních lavic. Obec Mladkov nám připravila příjemné překvapení – v hale měli zbrusu novou podlahu s nakresleným kurtem, nové osvětlení a vůbec, celé to tam zářilo novotou a my jsme byli úplně první, kteří si halu mohli vyzkoušet. Ušetřilo nám to tedy předlouhou práci s rozbalováním a na konci týdne zase se srolováním badmintonového koberce.
Jako první nedělní výlet jsme také zařadili pro většinu z nás novinku – cestu z Vlčkovic do Nekoře, na hráz přehrady Pastviny II, pak na hráz Pastviny I, kde jsme si dali dobrou svačinku a poseděli a zase zpátky. V průběhu cesty jsme hráli žertovné hry a lovili Bobry. V polovině týdne jsme zařadili ještě jednu procházku z Těchonína na Boudu a zpátky do Mladkova. A bylo to fajn, protože chodit pořád po stejných cestách omrzí. Uvidíme, kam nás nohy zavedou napřesrok.
A jak viděli tréninkové soustřední naše trenérky?
Letošní soustředění probíhalo za tradičního režimu. Den jsme začínali rozcvičkou po sedmé hodině, která byla jako vždy zpestřena máváním strojvedoucím projíždějících vlaků, kteří letos vypadali, že si to užívají víc než my.
Po snídani jsme se vydali na dopolední trénink. Skupina mladších na hřiště a starší do haly. Venku si hráči prověřili svou fyzičku převážně formou her. Po obědě následoval polední klid a pro některé i vymodlený čas na mobilech, které odevzdali hned po příjezdu, což byl pro nováčky celkem šok. Poté jsme odcházeli na odpolední trénink. Některé dny jsme ještě po večeři uspořádali týmovou soutěž v lese.
Letošní rok byl zpestřený bankovkami, které děti získávali nejen z různých her, ale také třeba za ochotu někomu pomoci a nebo za pobavení trenérek. Což zajistili hlavně zpívající a tančící kluci. Za své získané peníze si večer mohli nakoupit sladkou odměnu.
Letos všichni odjížděli bez zranění, což ale bylo vykoupené nachlazením postupně skoro všech a útočícími vosami, což by nám hlavně náš bůh ohně mohl vyprávět.
