Do Trenčína na Slovak Open U17, který patří do evropského kolotoče turnajů U17, vyrazila pardubicko-hradecká skupina hráčů ve složení: Apča Bártová, Barča Kulhánková, Verča Jarošová, Vojta Havlíček, Adam Burget, Lukáš Tvrdík a Ondra Šolar. Pro někoho to byla evropská premiéra, někteří zase přijeli obhajovat loňské medaile. ProtiCovidová opatření sice trochu komplikují jakékoliv cestování, stravování, ubytování, no prostě skoro vše, ale nakonec nám vše vyšlo moc dobře. Zapomenu na klasické rozhovory: „Máte vyplněný příjezdový formulář? Jaký formulář? Máte všechno, pasy, testy…? Jééé já to nechal doma…
Tentokrát byla účast na turnaji slabší než bývá zvykem, sešlo se více turnajů v krátkém čase a Covid sportu také nepřeje, ale pořád zbyla velká spousta velice kvalitních badmintonistů a badmintonistek. Úvodní zápas zahájil z našich Adam. Ten má v poslední době životní formu, ale zároveň trochu bojuje s drobnými zdravotními bolístkami. Nicméně v první kole si vcelku v pohodě poradil s Slovákem Erikem Hajdu 21: 10, 21:8. V kole druhém na něj čekal další člen naší výpravy Lukáš Tvrdík. A Lukáš se rozhodl, že nedá svoji kůži zadarmo. V nervydrásajícím zápase nakonec vyhrál Adam, ale bylo to o chlup. A Lukáš zaslouží velkou pochvalu za předvedenou hru. V dalším kole Adam porazil jmenovce Krále 21:18, 21:19. Poté nastoupil v boji o medaile proti Tomáši Vrbkovi. Po prvním vyhraném setu se bohužel opět ozvaly zdravotní potíže a dál už to nešlo, velká škoda. Ondra ukázal, že se v singlu také zlepšuje, bohužel los byl nemilosrdný, když narazil hned v prvním zápase na nasazenou dvojku Maďara Horvatha, kterému podlehl 21:14, 21:14. Nejlépe si vedl Vojta, který prokráčel po velmi těžkých zápasech až do nedělního semifinále, ve kterém podlehl Poláku Pinkowiczovi. Ale zápasy s němcem Floriánem Otto a právě Pinkowitzcem patřily k ozdobám tohoto turnaje. Verča v boji o osmičku narazila na nasazenou dvojku Maja Janko se kterou sehrála velmi hezký zápas; bohužel, ještě kousek chyběl. Apča narazila na velmi silnou polskou hráčku Julia Wojcik se kterou prohrála 21 :11, 21:14. Zde chtělo asi více bojovnosti a dravosti. Barča zase zopakovala souboj s Vandou Sedláčkovou z posledního Áčka. Tentokrát to šlo Barče už trochu lépe, ale velké množství nevynucených chyb ve třetím setu jí dále nepustilo.
Ve čtyřhrách Ondra s Adamem nepředvedli zrovna svůj nejlepší výkon a prohráli se sice silnou, ale hratelnou polskou dvojicí Pinkowitz/Morawski. Vojta tentokrát vytvořil dvojici s Markem Čepelou. Po slušných výkonech dokráčeli až do semifinále, kde prohráli s německou dvojicí Cho/Patil. Výkon to nebyl špatný, ale myslím, že to kluci umí i lépe a stav 21:15 by se už měl dotáhnout. Radost mně udělaly Barča s Verčou, které po první prohraném setu s dvojicí Dvořáková/Knaislová přeřadily na vyšší výkonnostní stupeň a vybojovali si bronzové medaile. A ani v semifinále to nevypadalo beznadějně.
V mixech předvedli velice slušnou hru Lukáš s Verčou a nechybělo moc, aby se vyšlápli na nasazené dvojky Suchý/Ivanovičová. Apča s Adama ukázali, že první zápasy nám po ránu moc nejdou. Postupně svoji hru stále zlepšovali, ale už to bohužel nestihli. Nejdále se dostali obhájci bronzových medailí Barča s Vojtou. Po dvou velice nervózních zápasech, které ještě dotáhly do vítězné konce prohráli v semifinále s Slováky Pavlik/Vybochová. A opět, platilo, první zápas po ránu nám moc nejde.
Celkem vezeme domů čtyři bronzové medaile, což je super, navíc Vojta má medaili z každé disciplíny, ale výkony skoro všech byly svázány poměrně velkou nervozitou a s tím se musíme příště poprat trochu lépe. Samozřejmě všem moc gratuluji a děkuji za reprezentaci oddílu, města a České republiky. MaK.
