V termínu 15.-17.10.2021 se ve Vendryni u Třince konalo mistrovství republiky družstev žáků. Na tento turnaj odjela z Pardubic šestice hráčů ve složení: Adéla Fridrichová, Eliška Dufková, Dominika Dufková, Ondřej Kaplan, Martin Hykel a Kryštof Ježek. Už i podle stáří (mládí) některých účastníků bylo dopředu zřejmé, že máme o něco těžší pozici a nemáme přímo medailová ambice.
Na turnaj se přihlásilo celkem 18 družstev, která byla následně losem rozdělena do tří skupin po šesti družstvech. Nejen podle našeho mínění, ale i podle názoru hráčů z jiných skupin, byla svým složením naše skupina pravděpodobně nejtěžší skupinou. Hned na začátek musím pochválit organizátora turnaje, za perfektní organizaci, kdy bylo každé družstvo uvedeno na své přidělené místo a informace k organizaci turnaji byly předány velmi srozumitelně. Celý průběh turnaje byl dobře veden a nevznikaly žádné zbytečné prostoje.
Během turnaje byl krásně vidět herní vývoj našeho týmu. Po trošku vlažnějším začátku se kvalita hry a nasazení všech hráčů zlepšovalo s každým dalším zápasem. S prvním družstvem jsme na body sice prohráli, ale kdybychom se s nimi setkali o několik hodin déle, tak věřím, že bychom je porazili. Během zápasů s druhým družstvem u Elišky převládla chuť zvítězit nad kontrolou pohybu a vyústilo to Eliščiným zraněním, kdy jí přetrhané vazy v kotníku definitivně vyřadili z dalších bojů. Toto zranění samozřejmě vedlo k citelnému oslabení týmu, protože jsme nemohli do dalších zápasů postavit hráče do všech disciplín a automaticky jsme tak měli mínusové body.
Na tým toto oslabení mělo vliv v tom, že se možná o to více všichni snažili dotáhnout zápasy do vítězného konce. Někdy sice tato snaha nevedla k vítězství, protože například Domča i přes své velké odhodlání a velkou chuť do zápasu nemohla být zcela rovnocennou soupeřkou jejím o dost starším a vyhranějším soupeřkám. I tak všechny zápasy odehrála s úsměvem a velkým nadšením. Adélka také bojovala statečně za dívčí „polovinu“ týmu. Většinou úspěšně a někdy jí k vítězství chybělo opravdu trošku štěstí, kdy se například nepodařilo proměnit několik mečbolů. Ondra byl na kurtu také nepřehlédnutelný svým výkonem a když ještě během turnaje objevil pro něj doposud nový křížný úder, který nikdy podle jeho slov netrénoval, tak byl téměř neporazitelný. Byl to opravdu povedený a překvapivý úder, který většinou znamenal body pro Ondru. Jako naše singlová jednička měl v naší skupině dostatek silných protihráčů, se kterými sehrál vítězné zápasy, nebo přinejmenším tak vyrovnané, že o výhře rozhodovalo opět jen trošku štěstí. Martin s Kryštofem se v deblu po trošku vlažnějším začátku postupně dostali do svého tempa a odehráli vítězné zápasy i proti těžkým soupeřům, kteří momentálně patří k nominovaným účastníkům na ME U15. Pokud jde o singly, tak Kryštof s Martinem v roli „dvojky“ vyhráli všechny své zápasy. Mě osobně velmi potěšilo to, že Kryštof po delší odmlce opět odehrál vítězně své singlové zápasy i proti silnějším soupeřům, kteří opět patří k nominovaným hráčům na ME U15.
Po odehrání zápasů ve skupině postupovala vítězná družstva do pavouka. Pro naši skupinu platila druhá nemilá odlišnost, že i když byla naše skupina nejtěžší, tak z ní postupovala dvě družstva a z ostatních skupin postupovala družstva tři. Jelikož se náš tým umístil na třetí příčce, tak jsme již do pavouka nepostoupili a jeli jsme domů.
I když náš tým z mistrovství nepřivezl žádnou medaili, tak jsme odjížděli s dobrým pocitem, že všichni z našeho týmu odehráli velmi pěkné zápasy a že se nemají rozhodně za co stydět. Za předvedené výkony všem patří poděkování. LJe
